• CZ Blog
  • Můj domov
  • Design & inspirace
  • 12.06.2022
  • 300 zobrazení

Jak vypadá revitalizace brownfieldů?

Po celé České republice se nachází pozůstatky průmyslové, zemědělské či rezidenční aktivity, které dnes leží ladem. Cestou přestavby a revitalizace těchto zchátralých či nevyužívaných oblastí, tzv. brownfieldů, uvnitř měst se nyní stále častěji vydávají developeři. V rámci udržitelného rozvoje a kvůli šetření krajiny k jejich využití přistupuje také YIT. Jaké výhody a nevýhody výstavba na brownfieldech přináší, ale i konkrétní zkušenosti YIT vám přiblížíme v tomto článku!

xxx.jpg

Zejména v Praze není dostatek vhodných volných pozemků a výstavba na zelené louce má své limity – obvykle chybí potřebná infrastruktura, velkým problémem bývá dopravní spojení, a navíc tak často vzniká nesourodá a rozlehlá zástavba odlehlá od center měst, která nepřispívá k tvorbě kompaktních městských celků. V případě brownfieldů uvnitř měst je tomu zcela naopak. Jedná se o rozsáhlé plochy, které jsou dlouhodobě nevyužívané či opuštěné, avšak vzhledem ke své lokaci skýtají velký potenciál. Díky dobré dopravní dostupnosti a kompletní občanské vybavenosti v okolí jsou ideálním místem pro moderní bydlení a jsou tak velmi žádanými lokalitami. Nejde však jen o rozšiřování nabídky bydlení, ale i kultivaci daných oblastí a stávajících objektů, které by jinak dál chátraly a mohly by vytvářet potenciální zázemí například pro kriminalitu a bezdomovectví.

„Jednoznačným benefitem brownfieldů je možnost jejich přetvoření v novou živou čtvrť s kompletní občanskou vybaveností, kde se budou lidé rádi potkávat, pracovat i bydlet. Neznamená to ovšem, že původní zástavba musí být pokaždé zcela zničena a nahrazena novou. Zajímavé stavby, které nejsou ještě v příliš zchátralém stavu, lze do nové výstavby vhodně zakomponovat – ať jde o bytové, komerční či průmyslové budovy nebo o objekty infrastruktury. Navíc v případě architektonicky zdařilých budov je jejich zachování více než žádoucí, což platí i při zachování původního účelu stavby, pokud je pro danou lokalitu přínosný,“ uvádí obchodní ředitelka YIT Stavo Dana Bartoňová.

web 04.jpg

Proces náročný na čas i finance

Nevýhody brownfieldů jsou spojeny převážně s rekultivací a dekontaminací pozemků především v průmyslových oblastech, s dlouhým a náročným procesem získávání územního rozhodnutí a stavebního povolení, nutností dbát všech požadavků a náležitostí spojených s památkově chráněnými objekty apod. Výstavba v brownfieldech také někdy čelí nesouhlasu a námitkám veřejnosti, která se vůči výstavbě může vyhrazovat, zejména v případě oblíbených staveb či míst, která si lidé zvykli využívat po svém. S různými námitkami se ale často potýká i výstavba na zelené louce.

Nákladově je výstavba na brownfieldech obvykle mnohem náročnější než výstavba na zelené louce. Právě například s ohledem na častou ekologickou zátěž pozemků, jejíž odstranění zvyšuje náklady a může prodloužit dobu realizace projektu. Míra nutné dekontaminace záleží na původní zástavbě, nejkomplikovanější bývají původní areály s těžkým průmyslem. Na druhou stranu revitalizací stávajících objektů dochází k úspoře emisí CO2, které by vznikly těžbou prvotních surovin a výrobou materiálů a výrobků pro konstrukce objektu, které byly z původního brownfieldu zachovány.

xxxx.jpg

Jaká území YIT kultivuje

S revitalizací brownfieldů má YIT řadu zkušeností. Na místě opuštěné zahrádkářské kolonie v Praze 9 o rozloze více než 9 hektarů staví rezidenční komplex Suomi Hloubětín s téměř 900 byty, kde už je devět etap hotových a poslední dvě jsou v přípravě. Zároveň zde developer vybudoval mateřskou školu zhruba pro 100 dětí a postaral se o revitalizaci části říčky Rokytky. „Jelikož jsme zde revitalizovali několikasetmetrový úsek, aby říčka byla schopna lépe zadržovat vodu a měla díky nově vytvořeným nivám a meandrům přirozenější charakter, museli jsme se vypořádat s vyčištěním a likvidací velkého množství odpadů. Na svazích a břehu jsme narazili na velkou černou skládku v okolním porostu i pod zemí. Tu jsme museli kompletně odstranit. Odvezli jsme odsud 30 tun směsného odpadu, který tvořily zejména plasty, kabely a zbytky po bezdomovcích, a 74 tun bioodpadu. Při stabilizaci svahů a vytváření nových komunikací jsme pod povrchem nalezli další stovky metrů krychlových sutě (cihel, betonů apod.). A to je jen jeden z konkrétních příkladů, jak je výstavba na brownfieldech nákladnější oproti výstavbě na zelené louce,“ popisuje obchodní ředitelka YIT Stavo a dodává: „Na druhou stranu je to ale práce smysluplná. Nezabíráme nové pozemky; využitím původních městských brownfieldů zabraňujeme rozrůstání města do zelené krajiny a všem negativním jevům, které to s sebou přináší.“

Aktuálně se YIT věnuje také sousednímu developerskému projektu Lappi Hloubětín, který zahrne téměř 290 bytů ve třech etapách. Přibližně do roku 2029 tak zde vznikne zcela nová čtvrť s občanskou vybaveností a s širokým volnočasovým zázemím pro zhruba 3 500 obyvatel.

web 05.jpg

Dále v loňském roce zahájila výstavbu projektu Vesi Hostivař s 208 jednotkami apartmánového typu, který vyrůstá na území bývalého průmyslového areálu pily Kaplan na Praze 15. Před zahájením novostavby v Praze v souladu s vydaným povolením odstranila YIT skoro desítku chátrajících skladových objektů a betonové areálové komunikace. Zároveň zlikvidovala zbytky stavebních materiálů a hromady odpadků, jež se u rozpadajících hal nahromadily. Novým projektem tak přinese oživení do místa, které postrádalo smysluplné využití. Výstavba by měla finišovat na podzim roku 2023.

V Praze-Košířích pak na ploše bývalého brownfieldu dokončila YIT rezidenční projekt Aalto Cibulka a v jeho sousedství revitalizuje původní industriální budovu Meopta na loftové bydlení Parvi Cibulka. Hlavním záměrem je především zachování industriální duše bývalé továrny – základní stavba si proto ponechá její velikost i proporce, stejně tak jako průmyslový ráz s řadou prvků, jako jsou například původní schodiště. Dokončení projektu v industriálním stylu bydlení se plánuje již v tomto roce.