FINSKÉ VELIKONOCE A 100 LET FINSKA

Velikonoce jsou tu a já jsem letos díky svému pracovnímu pobytu „ušetřena“ o velikonoční výzdobu bytu. Miluju svátky a tradice s nimi spojené, baví mě hledat v historii a zjišťovat, proč ke konkrétním dnům v roce patří to a ne ono. A co mám ráda nejvíc? Když můžu vymýšlet tematické dekorace pro naše bydlení. Díky občasnému cestování mě moc zajímá, jak se totožné svátky slaví v různých zemích, v čem je rozdíl a v čem vůbec. Jako správný nadšenec pro Skandinávii jsem se tentokrát podívala, jak se slaví Velikonoce ve Finsku.

Finské Velikonoce spojují stejné tradice jako u nás, tedy připomínají tradice křesťanské a oslavují rovněž příchod jara. Finové vítají jaro, přestože pro nás v jarních měsících, v březnu i dubnu, ve Finsku stále panuje zima. Před Velikonocemi děti zasadí v malých nádobkách semínka jílku vytrvalého. Zelená barva je znamení jara, a i když se vám zazelená třeba jen okenní parapet, je to způsob, jak si přinést jaro domů. Kočičkové a březové větvičky jsou tradiční velikonoční výzdobou, stejně jako u nás. Umisťují se ve vázách s vodou, kde brzy začnou rašit. Co se týká květin, jsou v módě tulipány, lilie a narcisy. Ve Finsku sice nevykvetou, ale to neznamená, že Finové na Velikonoce nemají květinovou parádu. Kdo nemá květiny ve váze, vyrábí je ručně, z hedvábného papíru a obarvených per.

zdroj: This is Finland

O Velikonocích se také připravují některá tradiční jídla. Nejstarší a zároveň nejneobvyklejší je tradiční finská mísa mämmi, což je tmavá hnědá ovesná kaše vyrobená z vody a slazeného žitného sladu. Peče se pomalu v peci v lepenkových krabicích imitujících košíky z březové kůry. V dnešní době je mämmi dezert servírovaný s krémem a cukrem, ale původně to bylo postní jídlo, které se jedlo studené s plátkem chleba. O Velikonocích můžete ve Finsku také vidět malé postavy obcházející kolem vesnic a předměstí, čarodějnice. Děti s ukoptěnými tvářemi a šálami na hlavách jdou loudit s košťaty v ruce, konvicemi na kávu a svazky zdobených pomlázek z vrbových větví. Holky i kluci přestrojení za čarodějnice chodí od domu k domu, odříkávají básničky a pořekadla a dostávají za ně cukroví nebo i méně poeticky znějící peníze.

zdroj: Visit Finland

zdroj: VilleMisaki/flickr, cc by-nc-nd 2.0

Jak je vidět, Finové si své Velikonoce opravdu umí užít :) - navzdory tomu, že se tyto svátky na severu Evropy tradičně odehrávají ještě za mrazivého počasí. I zde jsou oslavou přicházejícího jara, příznivějšího počasí a vzájemné pospolitosti. Pro společná setkávání lidí ve městech slouží v poslední době stále více společných prostor, kde se daří sousedským vztahům. Letos mají Finové k setkávání a oslavám o důvod víc: Finsko totiž letos slaví 100. výročí své samostatnosti. Rozvíjení společného veřejného prostoru se při této příležitosti chopila společnost YIT, dobře známá i u nás v Česku, kam přináší bydlení ve finském stylu. Oživuje vnitřní prostory svých bytových areálů, takže zde vznikají „dvorky“ s dětskými hřišti, prolézačkami, lavičkami, květinovými záhony i s prostory třeba pro společné grilování. Mottem toho všeho je stavět udržitelná města, kde se lidem bude pohodlně, příjemně a bezpečně žít. Spoluvytvářet dobré sousedské vztahy - a v první řadě smysl pro komunitu, aby byli lidé byli spjatí s oblastí, ve které žijí. Skvělý nápad, který by si zasloužil více rozvíjet i u nás. V posledních letech totiž právě taková prostranství ztratila část své schopnosti, kterou bylo spojovat lidi. Byla to místa, která pomáhala vytvářet okolí domů přitažlivějšími, dávala možnost vznikat dobrým skutkům a obdarovávat jeden druhého (to se dnes daří jen málokde – například tam, kde jsou ve vnitrobloku komunitní zahrady). Dvůr kolem bytového objektu, místo, sdílené obyvateli, bylo vždy místem setkávání sousedů: generací z nichž někteří zde žili po dlouhou dobu a někteří se přestěhovali odjinud. V našem domě je to přesně tak. Spousta mých sousedů mě zná od mala, jiní přenechali byty svým dětem. Stále se o náš dům a o jeho okolí staráme. Máme záhony, keře a stromy a snažíme se starat o naše bydlení dál než po práh vlastního bytu. Lavička před domem už nestává jako dřív, ale dobré vztahy pěstujeme nadále, třeba tím, že se dělíme o úrodu z vlastních zahrad.

zdroj: YIT

S finskými zvyky, tradicemi i životním stylem se mohou seznámit zájemci i u nás. Odrazem letošního stoletého výročí Finska je akce „ECHOES FINLAND“: speciální výstava, která se v pražském Mánesu bude konat od 19. do 31. 10. 2017. Výstava je putovní - v březnu například probíhala v Bratislavě. Protože již zmíněná developerská společnost YIT přináší do ČR nejen finský styl bydlení, ale snaží se také informovat českou veřejnost o severském stylu života, designu apod., stala se partnerem akce. Na říjnové výstavě se proto návštěvníci budou moci blíže seznámit i s projekty, které YIT aktuálně v Česku staví; vystaveny budou mimo jiné jejich modely. Milovníci severského stylu života, pište si říjen do svých diářů!