Nové byty v Praze od YIT
Projekty v Praze
Komerční prostory v Praze
Mám takovou vášeň. Ráda si s lidmi povídám o jídle a vaření. Řeknu Vám, při takových rozhovorech se dozvíte tolik zajímavostí z kuchyní jiných zemí. Získáte spousty receptů, tipů na koření a jiné přísady, mnohdy uslyšíte o neslýchaných kombinacích. Zbožňuji to. O jídle bych si dokázala povídat hodiny. Pojídat u toho lahůdky různého druhu, to už se rovná naprosté euforii. Ráda poznávám zvyky a recepty jiných zemí. U svého zkoumání a ochutnávání jsem zjistila, že mi chutná téměř vše, jak překvapivé. Od indické kuchyně, přes asijskou až zpět do Evropy. Tleskám italské, miluju recepty mé kamarádky z předchozího zaměstnání, jejíž manžel je Bulhar. Ráda recepty sbírám a zkouším. Při svém "výzkumu" jsem nejednou dospěla k závěru, že když dva dělají totéž, není to totéž.
Jídlo pro mě neznamená jen požitek z chuti. Jídlo povýší výborná společnost a krásně prostřený stůl. V Praze jsem se ze všech podniků nejvíc těšila na návštěvu Gastropubu Reinsdyr, který do Česka přináší severskou kuchyni. K mému velkému zklamání však v něm právě probíhá rekonstrukce. Vaří se zde kuchyně švédská a norská, finská i dánská. Jídla jsou připravována hlavně z čerstvé tresky, lososa, catfish a spousty jiných mořských plodů. Ochutnat můžete i husté polévky, dezerty s lesním ovocem a smetanou. Ano, Markéta popsala vše velmi barvitě. Snad tedy příště.
Na blogu jsem Finsko dosud zmínila pouze v souvislosti s architekturou, interiéry a bydlením, díky projektům YIT. Protože jsem se už přiznala, jak jídlo a povídání si o něm miluji, na bydlení od YIT mě zajímalo i to, jak velkoryse je řešená kuchyně z hlediska prostoru. A potěšilo mě, že trend spojovat kuchyň a jídelnu s obývacím pokojem je ve Finsku ještě starší, než u nás. Lidé jsou zkrátka i ve Finsku při přípravě jídla rádi spolu - a ten, kdo zrovna vaří, tak nemusí být stranou společnosti :-). Chtěla jsem proto o Finsku vědět víc a poznat tuto zemi také z jiné stránky. Já jsem totiž už kdysi dávno rozšířila motto "Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi!" o “Pověz mi, co jíš a já Ti řeknu, jaký jsi člověk".
Pokud se tedy hovoří o severské kuchyni, většinou si lidé představí různé druhy ryb a jednoduché přílohy. Právě finská kuchyně je přitom mnohem bohatší. Možná víte, že se ve Finsku podává sobí maso, ale co vás možná překvapí, že Finové jsou vášnivými jedlíky sladkých zákusků, ke kterým popíjejí kávu. Možná i proto jsou v pití kávy světovou velmocí. Země zaslíbená. Baví mě zvyky severských zemí, obzvlášť co se jídla týká. Nejvíc pro ten požitek. Přesně jako přistupují ke svému bydlení, stejně tak si umí užívat jídlo. Když budete hledat recepty a fotky, ve většině případů tak narazíte na bohatě prostřené stoly, na kterých najdete od všeho něco. Spousty talířků, misek a táců, plných malých porcí. Líbí se mi ochutnat všechno a proto nejraději "uzobávám". Čímž jsem nechtěla říct, že Skandinávci žijí z jednohubek. Typickým obědem je například karjalanpaisti, což je hovězí pečeně s omáčkou z kořenové zeleniny, která svou chutí připomíná českou svíčkovou. Finové svá jídla hodně ochucují houbami a to je mi blízké. Tento zvyk pochází již z 19. století, kdy bylo Finsko součástí ruské říše. V práci už jsem k smíchu, protože pokud se ve výběru jídel objeví nějaké s houbami, všichni už vědí, co si vyberu!
K tradičním potravinám ve Finsku kromě čerstvých ryb patří také mléčné výrobky, lesní plody i různé druhy masa. Skladba jídla je založená na místních surovinách, proto se v průběhu sezóny obměňuje. Třeba v létě se na talíři často objevují raci, v období Vánoc zase šunka (kinkku) s mrkvovou přílohou a o Velikonocích sladké jídlo mämmi. Finové jsou vůbec milovníky sladkého. Třeba dezerty laskiaispulla, Runebergův dortík nebo šátečky s lesními plody si nenechají ujít. Zalévají je hektolitry kávy, ovšem ne takové, kterou známe u nás. Finové pijí slabší, pořádně sladkou rozpustnou kávu z konvic ve stylu amerických rychlých občerstvení. Specifická je finská pochoutka salmiakki (černý pendrek).
Finové, jak už jsem psala, jsou vášnivými rybáři − a moře i sladkovodní jezera jsou na tento zdroj potravy opravdu bohatá. V jihozápadním Finsku jsou četné tresky a sledě. Sledě jsem ochutnala nedávno a můžu říct, že nic tak dobrého jsem už dlouho nejedla.
Na rozdíl od Švédska je losos ve Finsku upozaděn a využíván hlavně pro předkrmy. Finové konzumují i vepřové a hovězí maso. Není však výjimkou, že se podává maso ze soba nebo losa. Ve finském menu nechybí ani masové kuličky, které se sem dostaly ze sousedního Švédska. Finská kuchyně je propojená díky geografické poloze i historii s kuchyní švédskou a ruskou. I proto je pestrou kombinací jejich vlivu a zcela běžné jsou zde třeba pirohy plněné marmeládami nebo strouhanou mrkví. Tradičním finským jídlem je kalakukko, což je bochník tmavého žitného chleba se zapečenými malými rybičkami muikku. Dříve se jím na své výpravy zásobovali zdejší rybáři, dnes je možné ochutnat i luxusnější varianty s lososím masem nebo celými krevetami. Příprava tohoto jídla trvá až pět hodin a dá se konzumovat jak teplé, tak studené; většinou se zapíjí podmáslím. Finové hojně konzumují mléčné výrobky, které jsou nedílnou součástí finské gastronomie. Mléko a mléčné nápoje běžně popíjejí i k hlavnímu jídlu. To už mi tak blízké není. A na závěr mám pro Vás jeden recept, třeba jako inspiraci pro Vaše domácí Vánoce.
„Täytetty kirjolohi“
Plněný pstruh se spoustou zeleniny a máslovou omáčkou
4 celí pstruzi
· sůl, pepř
· 1 citron
· 100 g másla
· 300 g brambor
· 100 g cibule
· 100 g mrkve
· svazek kopru
· 100 ml olivového oleje
Z vykuchaného pstruha můžete použít kosti na zhotovení vývaru, který použijete k podlévání masa při pečení. Postačí však i voda. Rybu okořeňte zevnitř i zvenku a připravte na vymazaný pekáč. Brambory uvařené do poloměkka a cibuli poduste v hrnci, osolte a opepřete a přidejte najemno nakrájený kopr. S takto připravenou nádivkou naplňte ryby a pečte v troubě asi při 200 stupních. Často podlévejte rybím vývarem, nebo vodou. Vypečenou šťávu lze podávat jako omáčku, zahuštěnou máslem.
Pokud byste si chtěli uvařit sami doma, širokou nabídku například švédských specialit nabízí IKEA, a to nejen těch rybích. Co je pro mě důležité je, že veškeří lososi v IKEA pocházejí z odpovědně vedeného farmového chovu, sledě a krevety ze zaručeně zodpovědných zdrojů, od šetrně vedených chovů a z těch, které jsou certifikované jako udržitelné. Pravidelně tak kupuji právě lososa. Toho si také připravujeme na Štědrý den spolu s jinou rybou. Kapra nejíme, obvykle je to tedy pstruh. Z dalších delikates pak v sobotu zmíněný vánoční Glogg. Pravidlem je také sýr, ovesné sušenky, nebo hořčičný dressing s koprem.
Užívejte si chvíle, kdy jste spolu, vychutnávejte každý okamžik všemi smysly. Nakonec dnešního příspěvku jsem úplnou náhodou našla na instagramu dánské značky Skandinavisk krásné finské přísloví: "God did not create hurry". Krásný předvánoční čas Vám přeji!
http://www.modedeboulangerie.cz/2016/11/kulinarske-poteseni-ze-severu.html