• CZ Blog
  • 12.12.2019
  • 327 zobrazení

Jiný kraj…, jiné Vánoce

Zajímalo vás někdy, jak tento magický čas tráví ostatní evropské národy? Víte třeba, komu nosí dárky skřítci, kde hledají mandli a proč se někde tahá dřevěná kláda?

Na Štědrý večer rodiny společně usedají ke štědrovečerní večeři, kdy se podává rybí polévka a smažený kapr s bramborovým salátem. V pozadí hrají koledy a po hostině se u vánočního stromku rozbalují dárky, které nadělil Ježíšek. Takhle vypadají klasické Vánoce v Česku. Podívejme se na zvyky v evropských zemích, kde působí společnost YIT.

Folklor u severských národů

O Vánocích se ve Skandinávii mnohem více ctí jejich křesťanské základy, a tak se například na Štědrý den hojně navštěvují kostely, ale také hřbitovy. Co se týče zvyků, Finové ráno obvykle snídají rýžovou kaši se skrytou mandlí. A kdo ji najde, bude mít po celý rok štěstí. Před štědrovečerní večeři nesmí chybět osvěžení v sauně. Tradičním pokrmem je pak pečená šunka (kinkku) a salát z červené řepy (rosolli), popíjí se mj. nápoj glögi, podobný svařáku. Dárky tu nosí Joulupukki, kterému mohou pomáhat i vánoční skřítci.

norman-tsui-KBKHXjhVQVM-unsplash.jpg

Norsku se pak k večeři podávají vepřová žebra nebo treska a jako sladkou tečku si dávají rýžový pudink. Nečekají však na Ježíška ani Santu Clause, ale na dost podobného vánočního skřítka v červeném oblečení s dlouhým plnovousem pojmenovaného Nisse. Švédsko se od svých sousedů neliší a konzumuje se zde vepřové nebo ryby. Po večeři se běžně někdo převleče jako Tomte. Podle švédského fokloru se jedná o trpaslíka žijícího v lesích, který představuje vánoční ekvivalent Santy Clause. V Dánsku pak dárky nadělují skřítci Nisserové. V celé Skandinávii se kromě Vánoc také hojně oslavuje svátek svaté Lucie, který připadá na 13. prosince.

Východ Evropy dbá na tradice

Rusku se Vánoce slaví v jiných dnech, než jsme zvyklí. Světské Vánoce připadají na Nový rok, kdy Rusům pod nazdobenou jedli dárky přináší děda Mráz. Pravoslavné vánoční svátky pak vzhledem k posunutému juliánskému kalendáři vychází až na období Tří králů. Vzhledem k ortodoxnějšímu pojetí se často drží půst a večeře tak bývá bezmasá. Skládá se pečiva, z vegetariánského boršče a tradiční sladce ochucené pšeničné nebo ječmenové kaše, zvané kuťja. Mezi klasické pokrmy patří také kompot ze sušeného ovoce (vzvar).

V pobaltských zemích se prolínají pohanské, křesťanské i moderní zvyky. V Litvě je např. typickou tradicí vlečení dřevěné klády jako symbolu problémů a neštěstí, kterou pak lidé společně spálí, aby vše zlé zahnali. V Estonsku mají děti od první adventní neděle na okenním parapetu velkou ponožku. A pokud byly hodné, trpaslík jim každé ráno nadělí pamlsek či malý dáreček. Na vánočním stromečku se v Pobaltí pořád často nacházejí tradiční ozdoby jako ovoce, perníčky nebo ručně vyráběné dekorace ze slámy a skořápek. Lotyšsko je s největší pravděpodobností úplně první zemí na světě, která již v 16. století započala tradici zdobení vánočního stromečku. Údajně se první objevil roku 1510 na náměstí v Rize.

A jak to chodí u našich sousedů?

Poláci na Štědrý večer hodují na dvanácti pokrmech, symbolizujících dvanáct apoštolů, které by měly být postní. Večeře se proto sestává zejména z bezmasých pokrmů – výjimku tvoří pouze ryby, nejčastěji kapr (ovšem nikoliv smažený). Na adventních trzích i v domácnostech se podává unikátní svařené pivo. Vánoční zvyk lámání oplatky odráží dělení chleba z křesťanské liturgie a je důkazem vzájemné pospolitosti. Dárky mohou po jídle polské rodiny čekat od Svatého Mikuláše a Štědrý večer zakončí na půlnoční pastýřské mši.

Některé odlišné vánoční zvyky najdeme i u našich bratrů – Slováků. Naši štědrovečerní rybí polévku nahrazuje kapustnica (obdoba naší zelňačky) a i kapr bývá v dnešní době stále častěji vyměněn za jinou rybu. Důležitou součást sváteční tabule představují opékance či bobalky, tedy bochánky z kynutého těsta, a oplatky s medem a česnekem.

kapustnica.jpg

Spor o Santu Clause😊

A na závěr se podívejme, jak je to s příbytkem muže, který dětem o Vánocích přináší dárky. V severských zemích bují neustálý spor! Finové si stojí za svým, že Joulupukki (finský Santa Claus) bydlí u polárního kruhu, který prochází Finskem nedaleko města Rovaniemi. S tím však nesouhlasí Dánové, kteří jsou přesvědčeni, že Santa Claus pochází z jimi spravovaného Grónska, ani Švédové, kteří věří, že ten pravý žije ve městě Mora ve středu jejich země. Čas od času se do sporu přidají i Norové a Islanďané. Norové mají svého Santu ubytovaného kousek od Osla, Islanďané zase v jejich krajině teplých pramenů a gejzírů. My Češi v tom ale máme zcela jasno, protože dárky přece nosí Ježíšek!

YIT vám ze srdce přeje krásné a pohodové Vánoce. Užijte si je se svými blízkými a ať jsou plné štěstí, lásky a radosti. I v roce 2020 budeme vaším partnerem pro vaše nové bydlení v Praze.

Kontaktujte nás

Kontaktujte nás

Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení.

Prodejní kancelář

Prodejní kancelář
Zavřít
Odesílám...