• CZ Blog
  • Můj domov
  • Design & inspirace
  • 08.11.2021
  • 132 zobrazení

Jak správně hospodařit s dešťovou vodu ve městech

Jedno z velkých aktuálních témat společnosti představuje hospodaření s vodou, a to i s tou dešťovou. Jedná se o reakci na letité problémy s úbytkem vody a souvisejícími intervaly sucha, které se každým rokem prodlužují. Není proto divu, že se v České republice v poslední době vedou diskuze dokonce o její ústavní ochraně. I v zájmu budoucích generací se proto musíme s touto životadárnou látkou naučit šetrněji zacházet.

Obvyklé řešení, tj. svedení dešťových vod do podzemních stok, totiž odvodňuje celá města a nepřináší v zastavěných oblastech blahodárný účinek. Rychlý odtok vody z lokality bez možnosti vsakování způsobí lokální povodeň zpravidla o mnoho kilometrů dále. Přitom na území, kde prší, zůstává země nenasycená. Přestože se tedy zdá, že srážek je dostatek, vody je v půdě málo. A to je nebezpečné z více důvodů – nejenže není v daných lokalitách čím zalévat a rostliny nemohou přežít, ale také půda ztrácí svou úrodnost.

Šetrnost k životnímu prostředí patří ke stěžejním principům YIT, která do svých projektů implementuje i prvky odpovědného hospodaření s vodou. O jaké se jedná a jak vybudovat moderní bydlení v tomto duchu, se dozvíte v následujícím článku!

01.jpg

Ani kapka do kanalizace

První vlaštovkou s komplexním systémem odvodu dešťových vod pomocí tzv. měkké infrastruktury v České republice se stal rezidenční areál Koivu Zličín od YIT. Pod pojmem „měkká infrastruktura” se skrývá důmyslný systém akumulací, vsaků, retencí a odpařovacích ploch, který efektivně využívá srážkovou vodu a zabraňuje, aby bez užitku stékala do kanalizace. Zadržená voda zde tak slouží mimo jiné k zavlažování celého areálu o ploše téměř 30 000 m2 a tím k podpoře růstu místní vegetace.

Své bohaté zkušenosti pak YIT přenesla do developerského projektu Suomi Hloubětín, který se stal přímo ukázkovým příkladem toho, že i bytovou výstavbu lze vést s důrazem na kvalitu životního prostředí a může tak přispívat k minimalizaci klimatických rizik. Jedná se o jeden z prvních projektů implementování systému LID (likvidace dešťových vod) v takovém měřítku na území Prahy, který byl navíc vybudován na náklady investora a bez čerpání dotací.

Tento propojený systém likvidace dešťových vod, jehož cílem je maximálně pracovat s dešťovou vodu a udržet jí tak v lokalitě, má své viditelné prvky na povrchu, ale také složitý systém propojování trubním vedením pod ním. Celý tento systém v celku funguje následovně:

  1. Odvod dešťových vod v areálu zajišťuje kaskádový systém rigolů, průlehů, koryt, poldrů a centrálního zasakovacího objektu.
    • Rigoly a průlehy – liniové prvky, které zejména podél chodníků a cest ve velké míře zachycují vodu a vsakují ji přímo v dané lokalitě
    • Koryta – propojují rigoly a průlehy, přičemž neztrácí zasakovací vlastnosti
    • Poldry – střídavě suchá a zamokřená jezírka s největší retenční kapacitou, v nichž voda může zůstat do té doby, než dojde ke vsaku
  2. Voda je tedy ze zpevněných ploch (silnic, chodníků, ale i střech a teras bytových domů) odváděna přirozenými zasakujícími prvky v krajině.
  3. Centrální zasakovací objekt (malé jezírko u toku Rokytky) pojímá tu vodu, kterou už ani tyto prvky nejsou schopné na území zachytit. Až při překroční jeho kapacity dochází bezpečnostním přepadem k odvodu dešťové vody z areálu do Rokytky.

05.jpg

V rámci výstavby bytového komplexu SUOMI Hloubětín provedla YIT v úzké spolupráci s Odborem životního prostředí Magistrátu hl. m. Prahy také revitalizaci části říčky Rokytky. Dříve napřímený tok se úpravou zvlnil do přirozené podoby a došlo tak ke vzniku meandrů, umístění zpomalovacích balvanů a zpřístupnění břehů. Cílem bylo zpomalení toku v době záplav a vytvoření biokoridorů. Nejen v řece, ale i na břehu tedy uvidíte např. kmeny stromů, které se zdají na první pohled mrtvé – na ten druhý ale poskytují útočiště mnoha živočichům.

Tímto efektivním systémem, kdy se dešťová voda vsakuje přímo v místě vzniku srážek a maximálně se zužitkovává, YIT zodpovědně hospodaří s vodou a přispívá k obnově a zachování biodiverzity v krajině. Viditelné prohlubně v terénu areálu tak mají nejenom funkci technickou, ale také obrovský ekologický přínos v oblasti.

03.jpg

Tento inovativní přístup při výstavbě ocenila porota soutěže Adapterra Awards 2020, která vybírá a oceňuje projekty, jež se snaží skutečně účelně a věcně reagovat na výkyvy klimatu bez zbytečného zveličování této problematiky. Komplex Suomi Hloubětín se v loňském ročníku probojoval až mezi finalisty!

Hledáte nyní inspiraci na bydlení v souladu s ekologií? Prohlédněte si nové byty v Praze v právě odstartovaném areálu Lappi Hloubětín, jenž na komplex Suomi Hloubětín plynule navazuje a bude využívat obdobné šetrné prvky.

A co můžete udělat pro zelenou infrastrukturu svépomocí?

Využitím dešťové vody zamezíte plýtvání té pitné, která se často zcela zbytečně využívá na zahradní práce. Některé možnosti, jak využít dešťovou vodu můžou uplatnit i obyvatelé bytových domů. Vždy jen záleží na vzájemné dohodě. Na principu zachytávání vody fungují například tzv. dešťové zahrady, které zvládnete zřídit sami! Na vhodném místě (např. pod okapem, pergolou či jiným konstrukčním prvkem) jednoduše vybudujte prohlubeň, kterou vyplníte štěrkem. Do této jámy zasaďte rostliny, jež tímto získají přirozenou závlahu a zároveň umožní vsakování vody zpět do půdy. Tato zahrádka působí esteticky, ale zároveň má výhodu, že se u ní nemnoží komáři. Příjemné prostředí, kterým si můžete zkrášlit společná prostranství, může být vytvoření dešťové fontány. Nejen, že působí uklidňujícím dojmem, ale na závětrné straně fontány může snížit teplotu vzduchu až o 3,5 stupňů oproti zbytku okolí. Tento efekt bývá znát až 35 metrů od fontány. Další možností může být i dešťové jezírko, do kterého může svádět dešťovou vodu i několik obytných domů dohromady.

04.jpg

Oblíbeným řešením se čím dál častěji stávají také zelené střechy. Střechy se zahradou díky zatravněnému povrchu dokážou dešťovou vodu přirozeně odvádět a zároveň i využít. Déšť, který zelené střechy absorbují, navíc řeší i vyrovnávání teplotních extrémů v budovách – v parných dnech budovy ochlazují (aby se totiž voda odpařila, musí spotřebovat teplo, které by se jinak drželo v interiérech), v těch mrazivých zase slouží jako jejich tepelná izolace.

Teď už víte, že každá kapka vody, která spadne na zem, může ovlivnit atmosféru ve městě. Zohlednit tento fakt můžete například už při koupi bytu. O možnostech zlepšení prostředí ve vašem okolí se pak pobavte se svými sousedy – uvidíte, že určitě nejste jediní, kdo by se rád zasloužil o krásnější města díky dešti!