• CZ Blog
  • Můj domov
  • Design & inspirace
  • 27.11.2022
  • 161 zobrazení

Genius loci aneb proč zachovávat budovy s duší

Obtížně popsatelný jev, častá inspirace umělců, soubor mimořádných vlastností. To vše se skrývá pod pojmem genius loci. Každé místo má totiž svůj unikátní příběh a zaslouží si úctu. Právě tento přístup se mnohem více diskutuje ve spojitosti s developerskou výstavbou. Ta se totiž stále častěji realizuje na tzv. brownfieldech a původní budovy bývají srovnány se zemí. To neplatí u YIT, která dbá na zachování historicky cenných prostor i charismatu předchozí zástavby, což ilustruje revitalizací bývalé továrny Meopta na rezidenční projekt Parvi Cibulka.

Označení genius loci vychází z latiny a v překladu znamená „duch místa“. V římské mytologii se jednalo o doslovného ducha, který v podobě hada či postavy s rohem hojnosti držel nad určitým místem svou ochranou ruku.

Dnes tento termín označuje specifickou atmosféru dané lokality. Ta v nás vyvolává nejrůznější pocity a vnímáme ji jako neopakovatelnou energii. Genius loci se utváří díky různorodým prvkům (např. uspořádáním, umístěním v lokalitě, ale i vůní, světelným podmínkám, přírodním úkazům apod.), proběhlým událostem i lidem, kteří je tvořili. Jinak se zkrátka budeme cítit v novostavbě v Praze a jinak ve zřícenině hradu uprostřed lesa.

Nejde ale jen o historickou stránku, ale také o estetiku a jedinečné architektonické prvky. A to platí obzvlášť pro staré budovy, které nesou rukopis svého architekta a jeho odkaz mohou předávat dalším generacím až stovky let.

Výstavba s jiskrou stojí za záchranu

Genius loci se tak stává žhavým tématem mezi developery. Ti s ohledem na nedostatek volných pozemků a parcel vhodných k výstavbě totiž stále více využívají brownfieldy. Tyto zanedbané a často chátrající objekty totiž skýtají velký potenciál hlavně z hlediska dobré lokality a kompletní občanské vybavenosti. Právě zde pak ale společnosti stojí před rozhodnutím, zdali a v jaké míře původní zástavbu uchovat. Zub času se na většině z nich tvrdě podepsal a genius loci se začal pomalu vytrácet. Objevit ho tak musí pod nánosy prachu, trouchnivějícími trámy a odlupujícími se tapetami, ideálně s pomocí památkářů. Oříškem také bývá skloubení původních prvků s požadavky budoucích obyvatel.

YIT_Stavby_03_013.jpg

YIT samozřejmě originální architekturu i historický odkaz respektuje a zanedbaným místům vrací původní kouzlo. Příkladem je projekt Parvi Cibulka v pražských Košířích, který vzniká revitalizací původní industriální budovy Meopta na loftové bydlení.

Za oponou industriálního klenotu z první republiky

Historie továrny se začala psát roku 1919, kdy zde sídlila firma Srb a Štys, jež se věnovala jemné mechanice a optice. Postupně se výroba rozšířila o optiku pro geodézii, biologii, lékařství, školství či vojenské zakázky a před 2. světovou válkou firma zaměstnávala stovky lidí. Po válce se závod nevyhnul znárodnění a došlo k přejmenování na Meopta n. p. Košíře. Vyráběly se zde geodetické přístroje, mikroskopy, dalekohledy apod. V roce 1963 se podnik reorganizoval a změnil název na ZPA Košíře. Nově se začal zabývat výrobou přesné mechaniky a elektromechaniky (např. páskovými paměťmi do tehdejších počítačů nebo optickými odměřovacími zařízeními pro obráběcí stroje). V posledních letech však zajímavá stavba chátrala.

02.jpg

Přesto, že budova není památkově chráněna, prochází nyní pod taktovkou YIT citlivou přeměnou na moderní bydlení. „Návrh na zbourání bývalé továrny Meopty nikdy nebyl na stole. Jedná se o dominantu celé lokality s nezaměnitelným geniem loci. Z toho jsme také vycházeli při tvorbě konceptu industriálního bydlení, na kterém jsme spolupracovali s renomovaným architektem Jakubem Ciglerem. Budova se vyznačuje natolik jedinečnou architekturou, že jsme v ní od počátku viděli obrovskou příležitost. Zachováme základní stavbu s její velikostí a proporcemi a ponecháme jí průmyslový ráz s řadou prvků, jako jsou například původní teracové schodiště. Chceme, aby si budova udržela svou duši a industriální charakter,“ vysvětluje obchodní ředitelka YIT Stavo Dana Bartoňová.

V budově se podaří zachovat řadu historických prvků – půjde například o původní velikosti a členění oken, pojistky na informační systém pater či zvonky u bytových dveří. U vstupů A a G se naproti poštovním schránkám použijí původní světla. Vedle teracového schodiště se částečně zachová také zábradlí, to stávající bylo včetně madel repasováno a s ohledem na dodržení normových požadavků pouze doplněno o nové výplně. U vchodu G je nainstalována původní pamětní deska na památku obětí 2. světové války a v budově je i zachován kryt civilní ochrany III. kategorie.

Zaujal vás tento developerský projekt s nezaměnitelnou industriální identitou a máte zájem o koupi bytu? Neváhejte! Své vysněné bydlení si stále ještě můžete vybrat zhruba ze třetiny volných bytů. Co se týče dokončení projektu, to plánujeme ještě do konce tohoto roku. Stěhovat byste se tak mohli už v 1. kvartálu 2023!